Neví o nás vůbec nic!

Možná si říkáte, že svoji kamarádku znáte opravdu dobře. Kolegyně v práci vás už také ničím nepřekvapí, pracujete spolu přece už tak dlouho. A co ta kolegyně, která vám tak leze na nervy svým chováním? Přísná vedoucí, ze které jde strach a respekt. Ta divná holka, co moc nemluví a neprojevuje se. Nebo naopak ta, co pusu chvíli nezavře a snaží se být za každou cenu středem pozornosti. 

A tak dělíme lidi na ty sympatické a na ty nesympatické. Ze své praxe vím, že za každou ženou je neuvěřitelný příběh. Vím, jak my ženy dokážeme být silné. Někdy neseme obrovské břímě, se kterým se nemáme s kým podělit. A tak si to necháváme pro sebe.

Možná má vaše kamarádka tajemství, o kterém s nikým nikdy nemluvila. Psychickým týráním se člověk nerad chlubí. Stydlivost, vina, strach z nepochopení jsou pocity, které ji provází životem. Ale s kým to měla řešit? Kdo by jí to věřil?

Kolegyně, která vám svým chováním leze na nervy, protože vás k ničemu nepustí a všechno udělá raději sama. Posloucháte její neustálé stěžování. Svým chováním neodrazuje jenom vás, ale i všechny ostatní ve svém životě. Je sama a touží po uznání, které se jí nedostalo. Tento nedostatek si kompenzuje prací. Alespoň tam si připadá užitečná.

Za přísnou vedoucí je skrytá malá holčička, toužící po lásce a uznání, které v dětství zastínila přísnost otce. Chtěl syna a podle toho se i k dceři choval.

Ta divná holka se neprojevuje, protože si vůbec nevěří. Táta odešel, když byla malá. Máma měla raději lahev. Ať se snažila, jak mohla, všechno bylo špatně. Nikdy pro mámu nebyla dost dobrá.

A ta, co pusu chvíli nezavře, touží po pozornosti, kterou ji táta nedával. I když se pořád snaží, ani teď ji táta neslyší.

Pořád vám kolegyně leze na nervy? Pořád jde strach z vaší vedoucí? Je vám najednou líto té šedé myšky? I my jistě občas lezeme některým lidem na nervy, aniž bychom si toho byli vědomy. Ale raději než výčitky, uvítáme pochopení druhých.

Výchova rodičů měla na život každého z nás obrovský vliv, aniž si to pořádně uvědomuje. Takže dřív, než někoho odsoudíte, protože vám není sympatický nebo vám na něm něco nesedí, uvědomte si, že zrovna může prožívat něco těžkého. Možná ho do této podoby zformovalo ne zrovna ideální dětství. Empatie – umět se vcítit do pocitů a jednání druhých může změnit náš pohled nejen na svět lidí, na kterých nám záleží, ale i na svět těch ostatních.